Lesopark Žižkův Vrch vznikl v rámci Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) – zóna Žižkův Vrch a okolí, oblast revitalizace veřejných prostranství. Cílem tohoto projektu bylo obnovit léta zanedbávaný zpustlý park se zelení poničenou sněhovou kalamitou v říjnu 2009.
Na přelomu 18. a 19. století byla v místech dnešního lesoparku pastvina, kde pramenily potůčky, ze kterých se napájel dobytek. Pastvina byla protkána cestami, kterými si lidé zkracovali cestu do práce v údolí Brandlu nebo na vlak či později tramvaj. V prvních desetiletích 20. století se pastvina přeměnila na okrasný sad. V místě dnešního altánu tehdy stála vyhlídka viditelná i ze vzdálenějšího okolí. Ve druhé polovině minulého století byla část navazující na les ponechána ladem a na části někdejšího okrasného sadu byl necitlivě vystavěn bytový dům a řadové garáže. Došlo na terénní úpravy a ve střední části původního lesoparku byla zřízena dětská sjezdovka, která již dnes neexistuje.
Při rozhodování o budoucnosti prostoru přicházely v úvahu dvě varianty. „Vykácet nemocné a poškozené dřeviny, jejichž počet se velmi zvýšil po sněhové kalamitě v roce 2009. Případně vysadit náhradní zeleň a park tak ponechat. Druhou možností bylo dát dohromady projekt, který by přinesl i určitou přidanou hodnotu. Využít skutečnosti, že prostor, v němž se park nachází, je součástí IPRM,” vysvětluje náměstek primátora Petr Vobořil. Nakonec zvítězila druhá varianta – vrátit území jeho původní funkci, vytvořit zde znovu park lákající k odpočinku, sportu i k získávání vědomostí.
Čtyři části tvoří celek
- relaxační s jezírkem, molem, terasou a východní loukou nabídne místo pro odpočinek
- pikniková s altánem, vyhlídkou a magickou spirálou
- sportovně – naučná s hřišti
- přírodní
V parku jsou tři aleje. V minulosti tu byla vysázená alej lipová podél spojovací komunikace mezi ulicemi Plynární a Na Výšině. Tu na podzim roku 2009 silně poškodila sněhová kalamita, a proto ji bylo třeba obnovit, respektive téměř celou nahradit. Stejně tak původní je osiková alej v blízkosti východního vstupu, která je pouze ošetřená a zkultivovaná. Třetí je alej modřínová. Vzrostlé jedince doplňuje nová výsadba a alej tvoří předěl mezi loukami motýlí a východní.
Objekty v lesoparku
- Altán je podélně orientovaná dřevoocelová hmota, která vystupuje na popředí vegetace. Tvoří jej tři krychle spojené v jeden celek, přitom prostřední část je směrovaná otvorem pro sezení ven a v krajních polích jsou lavice orientované na prostor uvnitř. Celým objektem prochází nápisy pobízející ke zklidnění a zamyšlení nad spěchem. Altánem prorůstá jeden uměle vysazený strom, jenž jej sbližuje s okolní přírodou.
- Spirála se tematicky vztahuje ke hře a hledání středu kruhu. Otevřená spirála vytažená do výšky odkazuje na vztah nebe a země – hledání místa ve světě. Hledání domova a své podstaty. Rastrování obsahuje zakódovaný nápis.
- Terasy a mola jsou místem delších nápisů. Texty na hlavních plochách jsou kombinované tematicky s nápisy na lavičkách a zábradlí.
- Lavice s morseovkou na jednom z hřišť poskytuje návod na čtení abecedy a zašifrovaným vzkazem vybízí, aby si každý na pískové ploše hřiště vyzkoušel tvorbu slova, zanechal vzkazy ostatním a tak hledal základ komunikace.
.-././.-../.- /-..- /..-/.—/-/.//.-//-…/.-/…-/-/.//…/.///
Dalšími prvky se zašifrovanými zprávami jsou lavičky, parket, informační tabule, koše, piknikové sestavy a lávky.
Jednotlivé stavby v krajině rozmístil Roman Balatka Maršík. „Někdy jsou prací jednoho, jindy druhého z nás, nebo jsou výsledkem naší společné tvorby. Všechny stavby sjednocuje Fekarovo pojetí morseovky stojící nade všemi „běžnými“ konstrukčními detaily, hmotovým i prostorovým řešením. Výsledkem jsou jednoduché atypické stavby a prvky, které se vyznačují funkčností i výtvarnem,“ podotýká projektant Balatka Maršík.
Podle autorů k dešifrování morseovky stačí mít u sebe nápovědu vytisknutou třeba z internetu, okopírovanou z knihy, nebo nafocenou mobilem z informačního panelu. Na internetu se dají stáhnout také aplikace s automatickými překladači.
